je sobota 2.2.2008 príma větrno
Začínám na Stanovice
pak od Stanovic dál
Dražovem a ještě dál
přes Hlinky
prostě na tento směr jako dycky
Jezevec už vstal
prázdnou přezimovací noru zanechal

Kolem Hůrky ledové
sněhový poprašek a jednolitý led
Překvapil!
Pro jednostopé obzvláštní jed
nedá se níčko rychle jet

Útvina

Toužim

židle pod hradem dobře slouží

Od Toužimi pryč
Divné počasí – lidé se mračí
Za spínačkou na Radyni
Smilov bude veselejší
Brložec a na něm statek
jezdil sem za švagrem i Karel Čapek

Štědrá
Na Prohoř podél vody
Fóká čelní, vítr řežu
snad ho svedu
Tak ne!
Už zas stojím
nezbývá než hledět v krásné výhledy


V Prohoři přejíždím
z plánu cesty sjíždím na Hrádecký mlýn
Občas se to stává, co tam uvidím?
Zapomenutý kout
ruiny, cestu trním zarostlou
mechem zeleným pokrytou
vzbuzuje náladu nejistou
Jen tichounce proplout
Jako bych tady ani nebyl
a někoho neprobudil
Konečně cíl
dobyl z cesty díl

Nad Zhořcem sleduji Kozelku
nedosahuji Mezí a otáčím za chvilku
Prostě už nastal čas
*

Tak zas Vlkošovem

U Bučí vítr v uších stále fučí
Hrádkem opouštím Plzeň sever
Smilovu jsem opět věren

Na křižovatce levá na Toužim
Občas proti větru tak se ploužím…

a k tomu přibylo pár louží

Ha! Vítr v zádech
Hale musím brzdit kolem Hůrky
jak říkám, na ledě má každej stažený půlky

Teď to pustím dolů
razím přec cestu domů
okolím Hlinek

na Stanovice
přehoupnu přes Obraz a…
vždyť tu už znáte
tak bajku nažďárek!